Osudy – Life stories

Jednonohý palubní strelec

W/O Ladislav Kadlec

Narozen 14. cervence 1917, Brankovice, okres Vyškov, Jihomoravský kraj

Padl 13. brezna 1944, Biskajský záliv (nezvestný, MIA)

První príslušník 311. cs. bombardovací perute padlý v boji

Pri návratu z náletu na Münster na jejich letoun zaútocila nemecká stíhacka. Ladislav Kadlec byl težce zranen a musela mu být amputována noha a nahrazena protézou. Po rehabilitaci se vrátil k operacnímu létání. Je nezvestný od osmactyricátého letu, na který odstartoval 13. brezna 1944. Jeho ostatky nebyly nikdy nalezeny.

Je vzpomenut na pametní desce umístené na základní škole v Brankovicích.

Ladislav Kadlec po návratu k 311. peruti predvádí spolubojovníkum, jak lze chodit s protézou. Sbírka Zdenka Hurta.	Fotografie z No 1 (C) OTU (Ceskoslovenské operacne výcvikové jednotky). Zleva/from left: Bohuslav TOBYŠKA, Marián PATZELT, Miroslav STYBLÍK (KIA,23rd November 1943/23. listopadu 1943), Ladislav KADLEC (KIA, 13th March 1944/13. brezna 1944), Hanuš AUER, unknown/neznámý, Jaroslav LIŠKA, Alois VOLEK (KIA, 14th March 1945/14. brezna 1945). Archive of Tomáš Jambor. Archiv Tomáše Jambora.
Ladislav Kadlec po návratu k 311. peruti predvádí spolubojovníkum, jak lze chodit s protézou. Sbírka Zdenka Hurta. Fotografie z No 1 (C) OTU (Ceskoslovenské operacne výcvikové jednotky). Zleva/from left: Bohuslav TOBYŠKA, Marián PATZELT, Miroslav STYBLÍK (KIA,23rd November 1943/23. listopadu 1943), Ladislav KADLEC (KIA, 13th March 1944/13. brezna 1944), Hanuš AUER, unknown/neznámý, Jaroslav LIŠKA, Alois VOLEK (KIA, 14th March 1945/14. brezna 1945). Archive of Tomáš Jambor. Archiv Tomáše Jambora.

I za komunismu se snažil, abychom na RAFáky nezapomneli

P/O Alois KONOPICKÝ, OBE

Narozen 11. kvetna 1915, Nuzice, okres Ceské Budejovice, Jihoceský kraj

Zemrel 21. srpna 2000, Praha

Byl to clovek, který se všestranne, ve všech dobách a za všech režimu, zasloužil o tuto zemi a to, že boj jeho a jeho kamarádu nebyl a nebude zapomenut.

V roce 1993 byl vyznamenán rádem Member The Most Excellent Order of the British Empire, a to za svou cinnost v prubehu komunismu, kdy sestavil seznam všech ceskoslovenských letcu RAF a organizoval také jejich akce i tajné pohrby. A bez ohledu na komunistickou tajnou policii StB nosil na všechny vzpomínkové akce uniformu RAF. Byl prostredníkem pri kontaktech s britskou ambasádou. Památku ceskoslovenských príslušníku RAF podporoval i po pádu komunistického režimu v roce 1989. V roce 1995 zakládal v Praze 3 jednotu Ceskoslovenské obce legionárské.

Alois Konopický	Dva bývalí politictí vezni z padesátých let, válecný zbrojír Alois Konopický (vlevo) a dopravní pilot František Altman, AFC. Zde pri pohrbu Stanislava Rejthara v prosinci 1977. Archiv Sdružení cs. zahranicních letcu 1939 – 45.
Alois Konopický Dva bývalí politictí vezni z padesátých let, válecný zbrojír Alois Konopický (vlevo) a dopravní pilot František Altman, AFC. Zde pri pohrbu Stanislava Rejthara v prosinci 1977. Archiv Sdružení cs. zahranicních letcu 1939 – 45.

První príslušník 311. cs. bombardovací perute padlý v boji

Sgt Karel Kunka

Narozen 27. cervence 1913, Oslavany, okres Brno−venkov, Jihomoravský kraj

Padl 25. zárí 1940, Haag, Nizozemí

Radeji smrt, než zajetí

Nevrátil se z náletu na Berlín, ani ne dva týdny po zahájení operacních letu 311. cs. bombardovací perute. Jeho letoun byl poškozen flakem a musel nouzove pristát. První cást osádky byla zatcena již ráno, druhá cást, ve které byl Karel Kunka, se schovávala ješte další den. Když byla obklícena, Karel Kunka se smrtelne postrelil raketovou pistolí. Byl operován, ale zemrel. Ostatní clenové jeho osádky válku prežili v zajetí.

Karel Kunka je vzpomenut mezi obetmi nacismu na desce umístené na budove mestského úradu v Oslavanech. Jeho poslední let, i když ne zcela správne, je zmínen v knize „Het Mysterie van de L 7788“.

Oslavany 1935, zleva: Amálie Horáková, Karel Kunka, neznámá, Otto Schallinger, neznámá. Jedním z devcat muže být Gerda Schallingerová. Otto i Gerda byli za druhé svetové války odesláni do Terezína a z nej do vyhlazovacího tábora Majdanek. Nikdy se nevrátili. Archiv Karla Hela. Karel Kunka jako voják predválecné ceskoslovenské armády. Archiv Karla Hela.

Oslavany 1935, zleva: Amálie Horáková, Karel Kunka, neznámá, Otto Schallinger, neznámá. Jedním z devcat muže být Gerda Schallingerová. Otto i Gerda byli za druhé svetové války odesláni do Terezína a z nej do vyhlazovacího tábora Majdanek. Nikdy se nevrátili. Archiv Karla Hela.

Karel Kunka jako voják predválecné ceskoslovenské armády. Archiv Karla Hela.

Nocní žnec – ceskoslovenský letec s nejvíce sestrely

F/Lt Karel Kuttelwascher, DFC and Bar

Narozen 23. zárí 1916, Svatý Kríž, okres Havlíckuv Brod, Kraj Vysocina

Zemrel 17. srpna 1959, Truro, Cornwall, Velká Británie

Úspešným stíhacem se stal díky operacím Night Intruder. Piloti létali bez radaru, jen s mapou a nicili nemecké letouny nad jejich územím. Karel Kuttelwascher jich nejen takto sestrelil osmnáct. V ríjnu 1942 byl, jako velmi úspešný stíhac, stažen z boju a pusobil mimo jiné jako zalétávací pilot. I on po komunistickém prevratu v roce 1948 emigroval zpátky do Velké Británie.

Na jeho rodném dome mu byla v roce 2009 odhalena pametní deska, v roce 2011 mu byl v jeho rodné obci odhalen památník. Jeho život popisuje kniha jeho zete Rogera Darlingtona „Night Hawk“, v ceštine známá jako „Nocní jestráb“. V roce 1943 byl v USA behem jeho propagacní cesty vydán komiks o jeho živote. Na pražském sídlišti Cerný Most je po nem pojmenována jedna z ulic.

Jako velitel A. flightu 1. perute v kabine svého kanónového Hurricanu JX–E v cervnu 1942 na základne RAF Tangmere. S ním dosáhl vetšiny ze svých 18 vzdušných vítezství. Archiv Vee Darlington.

Jako velitel A. flightu 1. perute v kabine svého kanónového Hurricanu JX–E v cervnu 1942 na základne RAF Tangmere. S ním dosáhl vetšiny ze svých 18 vzdušných vítezství. Archiv Vee Darlington.

Curated by Filip Procházka living history group 276th Sqdn. (reenacted) RAF