20% Off

Book online to get 20% off your Flight Zone experiences in July

Ceskoslovenské ženy ve Women’s Auxiliary Air Force (WAAF)

Autor: Ivan Procházka

Z obavy pred vypuknutím dalšího válecného konfliktu zacalo koncem tricátých let minulého století britské War Office realizovat predem pripravené plány k posílení obrany Britských ostrovu. Jedním z bodu se stalo i obnovení ženských pomocných sil vojenského letectva (WAAF). Oddíly byly aktivovány 28. cervna 1939 a záhy se zaclenily do chodu britských leteckých sil. Po dvou letech úspešné cinnosti priznaly britské úrady clenkám WAAF statut clena ozbrojených sil a postavily je na úroven mužu. Behem války sloužily na území Evropy, Stredomorí, Afriky nebo Dálného východu a jejich maximální stavy dosáhly v polovine války 180 000 osob.

Dobrovolnice zastávaly u letectva radu profesí: pracovaly v kancelárích, kuchyních, dílnách, skladech, nemocnicích, zastávaly funkce ridicek mnoha typu vozidel, obsluhy rady moderních prístroju ve fotografickém, meteorologickém, mapovém ci šifrovacím oddelení nebo se zapojily do protiletadlové obrany a bez vážnejších problému dokázaly nahradit muže odcházející k bojovým jednotkám do válecných oblastí.

Od druhé poloviny roku 1941 nalezly v oddílech WAAF uplatnení i príslušnice dalších národu. Mezi Belgicankami, Nemkami, Palestinkami, Rekynemi a ženami dalších národností zde pusobilo více jak 160 žen z území bývalého Ceskoslovenska nebo zahranicních manželek cs. vojáku.

Možnost vytvorení samostatné cs. ženské jednotky v rámci národní zahranicní armády sice príslušné úrady již v roce 1941 projednávaly, ale její vytvorení nakonec z ruzných duvodu nedoporucily. Po dohode s Brity souhlasily s jejich ponecháním u WAAF. Služba cs. dobrovolnic se tak stala soucástí britských vojenských tradic a ve své vlasti zustala zatím nedocenena.

Lady Abrahams Luisa, dívcím jménem Kramerová (1910-2006). Šamšulová Pavla, dívcím jménem Ederová (1914-2000).
Lady Abrahams Luisa, dívcím jménem Kramerová (1910−2006). Pred válkou se aktivne venovala sportu a jako clenka golfového klubu se s úspechem úcastnila rady mezinárodních závodu. V roce 1938 vyhrála mezinárodní mistrovství Ceskoslovenska. Krátce pred válkou odjela do Británie. Na základe výzvy k cizím státním príslušnicím se zacátkem roku 1941 dobrovolne prihlásila do armády a 28. dubna 1941 nastoupila cinnou službu u jednotek WAAF v Británii. Sloužila jako spojarka a kancelárská síla. Po válce žila v Británii. Venovala se rodine, obchodu, charitativní cinnosti a golfu. V lednu 1970 byla s manželem povýšena do šlechtického stav. Zemrela v Londýne. Šamšulová Pavla, dívcím jménem Ederová (1914−2000). Od února 1939 pracovala jako pomocnice v domácnosti na Britských ostrovech. Po vyhlášení náboru cizích státních príslušnic do britské armády se dobrovolne prihlásila ke službe u jednotek WAAF. Cinnou službu nastoupila 21. ríjna 1941. Po absolvování základního a odborného kurzu pracovala jako kucharka a reznice na letecké základne Ruislip. Z rodinných duvodu demobilizovala ze služby 29. cervna 1942. Následne se provdala za zbrojíre cs. letectva v Británii Josefa Šamšulu. Po válce žila na Morave a pracovala vesmes v delnických profesích. Zemrela v Brne.
Tonderová Jirina, dívcím jménem Ascherová (1919-2009). Boxhornová Ellen, dívcím jménem Raphael, (1915).
Tonderová Jirina, dívcím jménem Ascherová (1919−2009). Pracovala jako ucitelka gymnastiky. Ve volném case se venovala sportu a ve sjezdovém lyžování nekolikrát reprezentovala svoji vlast na mezinárodních mistrovstvích v zahranicí. Nemecká okupace ji zastihla na závodech ve Švýcarsku a do vlasti se již nevrátila. Svuj druhý domov našla v Británii, kde posléze pracovala jako sociální pracovnice a novinárka. Odvodu do jednotek WAAF se dobrovolne podrobila v srpnu 1942 a cinnou službu nastoupila 16. zárí téhož roku. Absolvovala výcvik pro radarové operátorky a postupne sloužila na leteckých základnách na ostrove Man, v Aberdeenu, Sopley, Hastingsu a nakonec v Dundee. Demobilizovala 18. ríjna 1945. Vdala se za vynikajícího cs. letce Ivo Tondera a žila v Praze. Po zmene politického režimu v Ceskoslovensku behem roku 1948 se s detmi trikrát pokusila ilegálne opustit republiku. Dvakrát byla zadržena, souzena a veznena. Teprve tretí pokus v roce 1951 se stal úspešným. Poté žila s rodinou v Británii. Boxhornová Ellen, dívcím jménem Raphael, (1915). Vystudovala umelecko−prumyslovou školu v nemeckém Dortmundu. V lednu 1934 se vdala za ceskoslovenského státního obcana a získala jeho státní príslušnost. Posléze odjela pred nacistickou perzekucí z Nemecka do Prahy. V polovine roku 1939 se vystehovala na Britské ostrovy. Zde absolvovala ošetrovatelský kurz a kurz pro sociální pracovnice. Pozdeji pracovala ve zdravotnictví a po zamestnání navíc docházela vypomáhat jako dobrovolná ošetrovatelka Cs. Cerveného kríže do Kensigton Women´s Welfare Centre. Koncem roku 1942 se dobrovolne prihlásila k oddílum WAAF a behem dalšího roku nastoupila cinnou službu. V prubehu kvetna 1944 pusobila na letecké základne Wratting Common.
Freundová Truda, dívcím jménem Türklová (1919−1948). Po mnichovských událostech odjela s bratrem do Velké Británie. Rodice zustali ve vlasti a behem roku 1942 zahynuli v koncentracním tábore. Ve stejném roce padl i její bratr, který sloužil u cs. letectva. Následne se Truda prihlásila do armády a posléze nastoupila službu u jednotek WAAF v Británii. Mimo jiné pusobila na letecké základne Melksham. Po válce pracovala jako sekretárka, vdala se a krátce žila na území Venezuely.
Sedláková Edita, dívcím jménem Hermannová (1926-1945). Prchalová Dolores, dívcím jménem Šperková (1915-1990).
Sedláková Edita, dívcím jménem Hermannová (1926−1945). Z duvodu rasové perzekuce ji rodice krátce pred vypuknutím válkou prihlásili do programu pestounské péce organizované Nicholasem Wintonem. V cervenci 1939 opustila svoji vlast a odjela na území Británie. Zde žila v britské rodine a po ukoncení vzdelání pracovala jako švadlena. Krátce po dosažení odvodového veku se prihlásila do armády. Cinnou službu u jednotek WAAF zahájila 11. ríjna 1943. Sloužila na nekolika leteckých základnách. Behem pobytu v Manstonu potkala svého budoucího muže, Zdenka Sedláka z 311. cs. bombardovací perute. Manželství uzavreli 14. kvetna 1945. Mesíc pred demobilizací se s pomocí manžela rozhodla tajne odletet do vlasti, ovšem letadlo se krátce po startu dne 5. ríjna 1945 zrítilo a všechny osoby na palube zahynuly. Prchalová Dolores, dívcím jménem Šperková (1915−1990). Pred válkou pracovala jako redaktorka v nakladatelství Melantrich. Politicky se aktivne projevovala v rámci Ceskoslovenské strany národne socialistické, kde pusobila v Ústredním sekretariátu žen. Záhy po nemecké okupaci opustila z politických duvodu Protektorát a odjela do Polska. Zde se v Krakove zapojila do ceskoslovenského odboje a od dubna do cervna 1939 pracovala na místním cs. konzulátu. Poté odjela z Polska do Velké Británie, kde se aktivne podílela na príprave a vydávání významného exilového periodika Cechoslovák. Ve druhé polovine roku 1941 se dobrovolne prihlásila do jednotek WAAF. Cinnou službu nastoupila na ceskoslovenský státní svátek 28. ríjna 1941. Absolvovala základní a odborný výcvik a po nekolika mesících byla zarazena do kurzu pro dustojníky. Pozdeji pracovala na 2. oddelení Inspektorátu ceskoslovenského letectva v Londýne. Behem svého pusobení v armáde se seznámila s pilotem Eduardem Prchalem, za kterého se provdala v roce 1944. Ze služby byla propuštena z rodinných duvodu v lednu 1945. Po válce se vrátila do Ceskoslovenska a žila v Praze. V dusledku politických zmen v republice a z obav pred pronásledováním opustila na konci zárí 1950 svoji vlast podruhé. Vrátila se do Británie, odkud se posléze vystehovala do USA.
Müllerová Hanna, dívcím jménem Hönigová (1916). Šumová Marie Ida, dívcím jménem Sudická (1914-1992).
Müllerová Hanna, dívcím jménem Hönigová (1916). Po okupaci vlasti uprchla do Palestiny. V polovine cervence 1944 nastoupila cinnou službu u WAAF v Palestine. Pusobila na letecké základne v Ismailii u meteorologické služby. Vojenskou službu formálne ukoncila k 25. dubnu 1946. Po demobilizaci odjela zpet do vlasti. Jelikož zde nenašla žádné preživší príbuzné, vrátila se zacátkem roku 1947 do Egypta. Šumová Marie Ida, dívcím jménem Sudická (1914−1992). Pred válkou studovala na Právnické fakulte Univerzity Karlovy v Praze a po složení zkoušek v roce 1938 prerušila docházku a odjela se zdokonalit v anglickém jazyce na Britské ostrovy. Vypuknutí svetové války o rok pozdeji jí však znemožnilo návrat do vlasti. V Británii mezitím absolvovala ošetrovatelský kurz Cerveného kríže a jako ošetrovatelka nastoupila práci v Metropolitan War Emergency Hospital ve Walton on Thames. Zde pusobila do konce roku 1941, kdy nemocnici opustila ze zdravotních duvodu. Cinnou službu u jednotek WAAF nastoupila 28. ledna 1943. Po výcviku pusobila u meteorologické služby, mj. na letecké základne v Beaulieu. Seznámila se mechanikem 311. cs. bombardovací perute Josefem Šumou a v únoru 1944 se za nej provdala. Armádu opustila z rodinných duvodu 28. zárí 1944. Po válce se vrátila do vlasti a se svojí rodinou žila v Benešove nad Ploucnicí.
Schlesingerová Deborah (1922). Nedlouho pred vypuknutím 2. svetové války musela z rasových duvodu prerušit studium. Poté vycestovala ze Slovenska pres Madarsko a Turecko do Palestiny, kde se prihlásila u cs. úradu. Koncem roku 1942 podala prihlášku do jednotek ATS. Na naléhání rodiny však požádala o odklad a behem nekolika mesícu dokoncila studia v Tel Avivu. Poté se znovu hlásila do armády. Na prelomu zárí a ríjna 1943 nastoupila službu u jednotek WAAF v Palestine. Základní výcvik absolvovala na základne v Lyde a poté byla preložena na letište do Ismailie. Krátce po príjezdu se však stala obetí dopravní nehody a utrpela težké zranení. Z nemocnice ji propustili do domácí péce až po rocním lécení koncem listopadu 1944. Do Ceskoslovenska se vrátila v roce 1946.

Popisky:

090 Müllerová Hanna – Národní archiv, fond Policejní reditelství Praha – všeobecná spisovna 1941 – 1950, sign. M 2838/40, karton 7488

133 Tonderová Ascherová Jirina – Národní archiv, Policejní
reditelství Praha – všeobecná spisovna 1941 – 1950, sign. T 1637/17, karton 11666

137 Boxhornová Ellen – Národní archiv, fotografie, fond Policejní reditelství Praha – všeobecná spisovna 1931 – 1940, sign. B 2548/13, karton 4883

146 Kramerová Raudnitzová Abrahams

148 Laslová Mary – Národní archiv, fond Policejní reditelství Praha – všeobecná spisovna 1941 – 1950, sign. L 564/8, karton 6510

150 Matejícková Edith Archive of Dulaiová/Archiv Dulaiová

155 Šamšulová Pavla Archive of Tomáš Jambor/Archiv Tomáše Jambora

156 Sedláková Edita Archive of Jirí Rail/Archiv Jirího Raila

160 Prchalová Šperková Dolores Archive of Jirí Rail/Archiv Jirího Raila

164 Sudická Ida – Národní archiv, fond Policejní reditelství Praha – všeobecná
spisovna 1931 – 1940, sign. S 7162/28, karton 11250

Curated by Filip Procházka living history group 276th Sqdn. (reenacted) RAF