68. nocní stíhací perut
Písmena perute:
Datum a místo založení: ledna 1941, Catterick
Datum a místo rozpuštení: dubna 1945, Church Fenton
Velitelé letky B, která byla od 20. ledna 1942 ceskoslovenská
S/Ldr Vlastimil VESELÝ, DFC, S/Ldr František SÝKORA, S/Ldr Miroslav MANSFELD, DSO, DFC
68. nocní stíhací perut používala letouny blenheim, beaufighter a mosquito.
68. nocní stíhací perut nebyla ceskoslovenskou perutí, ale Cechoslováci tvorili jednu její letku a proto je soucástí této výstavy. Byla založena poté, co Luftwaffe prešla k nocním útokum na britská mesta. První dve ceskoslovenské osádky (F/O Josef Kloboucník s Sgt Josefem Klváckem a P/O Miloslav Mansfeld s Sgt Slavomilem Janáckem) prišly k peruti v cervenci 1941.
Vystrídalo se u ní triadvacet ceskoslovenských pilotu (jednadvacet Cechu a dva Slováci) a šestnáct radarových operátoru (patnáct Cechu a jeden Slovák). Ceskoslovenští nocní stíhaci u 68. perute skoncili válku s jedenadvaceti jistými sestrely, tremi pravdepodobnými, sedm neprátelských letounu se jim podarilo poškodit. Sestrelili také tri létající pumy V−1. První sestrel provedli P/O Miloslav Mansfeld a Sgt Slavomil Janácek v noci z 12. na 13. ríjna 1941. Tehdy sestrelili 2 He−111 a tretí He−111 poškodili. Po dobu války vykonali ceskoslovenští letci v této peruti 1 905 bojových vzletu a nalétali 4 095 operacních hodin.
![]() |
![]() ![]() |
Návrh na udelení vyznamenání DFC pro Ladislava Bobka. V nem se mimo jiné píše: „…dokoncil ctyriatricet operacních letu, behem kterých sestrelil tri jiste Do−217, dva pravdepodobne a poškodil jeden Ju−88. …Nikdy není tak spokojen, jako když létá proti nepríteli. Archiv Martina Vrány |
Ilustrace z kroniky ceskoslovenské letky 68. perute. „Jo, jo. Tak je to, když ten …. indikátor nefunguje“ popisuje príhodu osádky P/O Františka Chábery a Sgt Karla Bednaríka. Archiv Martina Vrány |
![]() |
![]() |
Ladislav Bobek (vlevo) byl s peti sestrely jiste, jedním pravdepodobne a tremi poškozenými neprátelskými letadly druhým nejúspešnejším nocním ceskoslovenským stíhacem, který sloužil u 68. perute. |
Beaufighter WM−U po havárii 30. kvetna 1943 s osádkou F/O Josef Vopálecký a F/S Rudolf Husár. Letounu nejprve selhal motor a pri nouzovém pristání i brzdy. „Osádka vyvázla bez zranení, až na velkou bouli Rudolfa Husára, který se snažil prorazit perspexovou kopuli, což se mu k údivu všech povedlo…“ Velitel letky dal Vopáleckému nabídku: „Joe, máme tady ješte jeden takový kráp…Rád bych se ho nejak zbavil, co ty na to?“ Josef Vopálecký si k nehode zapsal: „když to chce dát frajer mechanikum až k rukám, dopadne to tak, že potom stací na odklizení lopaty a vidle.“ Archiv Tomáše Jambora |
![]() |
![]() |
Vladimír Cupák u trofeje z Do−217. V RAF sloužil nejprve jako palubní strelec 311. cs. bombardovací perute. V 68. nocní stíhací peruti sloužil jako operátor v posádce s Josefem Capkou. Archiv Tomáše Jambora |
Príslušníci cs. létajícího personálu 68. squadrony roku 1944 po predání znaku jednotky. F/O Miroslav Štandera, W/O Karel Bednarík, F/O Václav Horák, F/Sgt. Bedrich Kružík, S/Ldr. Miloslav Mansfeld DFC (commander of A Flight/velitel A flightu), F/O Slavomil Janácek DFM, F/O Vladimír Cupák a F/Lt. Josef Capka DFM. Zdenek Hurt collection. Archiv Zdenka Hurta. |
![]() Místnost pilotu 68. perute a spící radarový operátor J. G. OAKLEY. Archiv Martina Vrány |
Písmena perute: NN
Datum a místo založení: 12. cervence 1940, Duxford
Datum a místo rozpuštení: 14. zárí 1945, Prague – Kbely, Praha − Kbely
Perut používala i letište na kontinentu, a to v dobe invaze polní letište B−10 Plumetot, pozdeji
B−65 Maldegem, B−67 Ursel, B−86 Helmond, B−90 Petit Brogel.
310. cs. stíhací perut používala letouny Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire.
Jádro 310. perute bylo zformováno v tábore Innsworth Lane u Gloucesteru. Po návratu do Ceskoslovenska se z ní stala 1. letecká divize, rozdelená do Leteckého pluku 10 a 12 se sídlem v Praze.
Za druhé svetové války sestrelila ctyriapadesát a polovinu letounu a ctyri létající pumy jiste, dvacet letadel sestrelila pravdepodobne a dvaatricet neprátelských letounu poškodila. Provedla 9 027 bojových vzletu o celkové délce 15 673 hodin. Ztratila pri tom petatricet letcu, z nichž jedenatricet padlo, ctyri byli zajati.
První úspešný stret se uskutecnil 26. srpna 1940 v okolí Clactonu, kdy S/Ldr G. D. M. Blackwood, Sgt Eduard Prchal a P/O Emil Fechtner sestrelili 2 Do−17 a Bf−110.
Prvním padlým byl P/O Jaroslav Šterbácek, který byl sestrelen 31. srpna 1940 a spadl do Temže. Jeho telo nebylo nikdy nalezeno. I poslední padlý ceskoslovenský príslušník ceskoslovenské perute patril do 310. cs. stíhací perute. Byl jím W/O Jindrich Landsmann, který zahynul 15. cervna 1945 pri srážce v simulovaném vzdušném boji. Jeho telo nebylo nikdy nalezeno.
V Bitve o Británii vykonali letci 310. cs. stíhací perute celkem 938 bojových letu v celkovém case 971 operacních hodin. Sestrelili ctyricet a jednu polovinu letadla jiste, jedenáct pravdepodobne a šest neprátelských letadel poškodili. Ctyri piloti padli.
310. cs. stíhací perut se podílela také na podpore operací Jubilee – vylodení u Dieppe, Overlord – vylodení v Normandii, Market–Garden − snaha o obejití Siegfriedovy linie a Varsity – podpora násilného prekrocení Rýna.
![]() |
![]() |
Ministr letectví Sir Archibald Sinclair v dobe Battle of Britain na návšteve u 310. cs. stíhací peruti. Vedle nej mjr. Alexander Hess. Vojenský historický archiv. |
![]() |
![]() |
Letište Redhill, 19. srpna 1942. 310. cs. stíhací perut v den soustredení cs. letecké stíhací skupiny k podpore vylodení u Dieppe – operace Jubilee. Zleva: W/Cdr Karel Mrázek, DFC, F/Lt Bohuslav Kimlicka, S/O Dolores Šperková. Vojenský historický archiv. | Ceskoslovenští letci si zpestrují britskou kuchyni. Zárí, 1943, Castletown. Zleva: František Vaculík (KIA, 20. zárí 1944), Alois Pátecek, mechanik, Josef Putna, mechanik. Archiv Tomáše Jambora. |
![]() |
![]() |
Leden 1941. Jeho Velicenstvo Král Jirí VI. na návšteve u 310. cs. stíhací peruti. Vlevo mjr. Alexander Hess, DFC. Vojenský historický archiv. | Letouny RAF. Short Stirling neznámé britské perute, spitfire 310. cs. stíhací perute a v popredí osobní letoun W/Cdr Karla Mrázka, velitele Exeterského wingu. Vojenský historický archiv. |
![]() |
![]() |
Formulár s údaji o výplate F/Lt Otakara Hrubého, pilota 310. cs. stíhací perute za cerven 1944. Plat tehdy cinil 14 liber a 10 šilinku cistého. Archiv Oty Hrubého. | Piloti 310. cs. stíhací perute. Letište Martlesham Heat. Zprava: Jindrich SKIRKA, Miroslav JIROUDEK, Miroslav KREDBA (KIA, 14. února 1942/14th February 1942), František WEBER, Patrick B. G. DAVIES, Vladislav CHOCHOLÍN (MIA, 24. zárí 1943/24th September 1943), Bohuslav KIMLICKA, Josef HÝBLER, Stanislav ZIMPRICH (KIA, 12. dubna 1942/12th April 1942). Military History Archive. Vojenský historický archiv. |
![]() Záber na vlak po úspešném náletu. |
Curated by Filip Procházka living history group 276th Sqdn. (reenacted) RAF