311. ceskoslovenská bombardovací perut

Písmena perute:KX, PP

datum a místo založení: 29th July 1940/29

rozpuštení: 15th February 1946/15. 2. 1946

Po ukoncení operacní cinnosti se perut podílela na repatriaci Cechoslováku do vlasti. To startovala z letišt Manston, Pershore a Blackbush.

 

Velitelé 311. cs. bombardovací perute

 

W/Cdr Karel TOMAN − MAREŠ, DFC, W/Cdr John GRIFFITHS, DFC (British/britský spoluvelitel), W/Cdr William S. P. SIMMONDS (British/britský spoluvelitel), W/Cdr Josef SCHEJBAL, W/Cdr Josef OCELKA, DFC, W/Cdr Josef ŠNAJDR, DFC, W/Cdr Jindrich BREICETL, DFC, W/Cdr Vladimír NEDVED, MBE, DFC, W/Cdr Josef ŠEJBL, DFC,
W/Cdr Jan KOSTOHRYZ, DSO

311. cs. bombardovací perut používala letouny wellington a liberator.

Její první operacní let se uskutecnil 10. zárí 1940, cílem bylo seradovací nádraží v Bruselu.

V roce 1942 byla kvuli ztrátám a chybejícím zálohám prerazena od Bomber Command k Coastal Command.

V prubehu služby vykonala perut 3 140 operacních letu o celkové délce témer 27 000 operacních hodin. Padlo nebo se stalo nezvestnými 246 clenu létajícího personálu. Palubní strelci sestrelili osm letadel jiste, sedm pravdepodobne a patnáct jich poškodili. Její posádky potopily dve ponorky jiste, tri pravdepodobne a ctyri byly poškozeny tak, že se pravdepodobne mohly potopit.

Nejcastejším cílem 311. cs. bombardovací perute v rámci Bomber Command byly Brémy a Kolín nad Rýnem, na které tato perut útocila sedmnáctkrát.

Nejvetším úspechem perute bylo potopení blockaderunneru Alsterufer, který prevážel z Japonska do Nemecka pres 300 tun vzácného wolframu. Letci této perute úspešne útocili i na blockaderunner Himalaya, který poškodili, stejne tak na križník Prinz Eugen, který byl rovnež pravdepodobne zasažen.

Nejvíce operacních hodin u Bomber Comand nalétal pilot W/Cdr Josef Ocelka, DFC, a to 224,5 pri ctyriactyriceti operacních letech.

V rámci Coastal Command nalétal nejvíce hodin radiotelegrafista F/Lt Miroslav Vild, DFC, a to 1 178 hodin a 32 minut pri sto dvou operacních letech. (A k tomu ješte ctyri operacní lety v délce 18 hodin a 32 minut v rámci Bomber Command.).

Po skoncení druhé svetové války v Evrope se její príslušníci podíleli na repatriaci Cechoslováku z Velké Británie domu do vlasti. V Ceskoslovensku byl personál perute pridelen k Leteckému dopravnímu pluku a k 6. letecké divizi, kterou tvorily Letecký pluk 24, dislokovaný na letište Plzen – Bory, nesoucí od 3. brezna 1948 cestný název „Biskajský“ a Letecký pluk 25, dislokovaný na letišti v Havlíckove Brode, nesoucí od 3. brezna 1948 cestný název „Atlantický“.

311. cs. bombardovací perut se také podílela na operacích Fuller – snaha o zamezení úniku nemecké flotile kanálem La Manche, Millenium (útocích kolem 1 000 letadel na jeden cíl), Overlord (operace Cork) – ochrana kanálu La Manche proti nemeckým ponorkám a útocila i na cíle v Itálii.

Letecký pohled na první základnu 311. cs. bombardovací perute Honington. Archiv Pavla Simeta.

Záznam z deníku 311. cs. bombardovací perute. Prepis dopisu navigátora Emila Bušiny ze zajateckého tábora. „Drahá Myr, zdravím Tebe a Joyce. Prosím, pošli mi mé služební kalhoty, lodicku, košile a spodky, rucník, svetr, boty, prosím, pošli tyto veci pro mé prátele Franka a Ernsta. Doufám, že se po válce uvidíme.“ Emil Bušina se stal válecným zajatcem poté, co jeho letoun pristál pri návratu z náletu na Boulogne omylem na okupovaném letišti. Radiotelegrafistou v této posádce byl Arnošt Valenta, jediný ceskoslovenský letec, který se nevrátil ze zajetí – byl zavražden gestapem. Jeho profil najdete v jiné cásti této výstavy. Predpokládám, že oním Ernstem, pro které si Emil Bušina žádá oblecení, je práve Arnošt Valenta. Frankem muže být František Cigoš, pilot Bušinova letounu. Archiv Petry Tonder.

 

Curated by Filip Procházka living history group 276th Sqdn. (reenacted) RAF